Zlaté rohlíčky

Sedím u rozpálené
plotny. Horký, těžký, vanilkově nasáklý vzduch prostupuje skrze celý, hermeticky
uzavřený prostor až k mé, či do mé mysli. Cítím, že míří až k hlubokým,
temným kořenům své vnitřní noci. Proces pomalu, s jakousi jistotou, začíná.

---

Není to nepodobné
té představě, kdy zdánlivě neviditelná, temně vzhlížející hmota, stále
houstnoucí, se, čím dále tím více, dostává ke kritickému, inkriminovanému bodu – k horizontu
všech událostí. Všech těch událostí, které doposavad dřímaly ve „ věčném,
trpělivě obdivuhodném spánku“ na svou prvotní příležitost, na první, prapůvodní
událost, po které následovaly ty všechny ostatní.

Představa
zhuštěné temné hmoty, viditelně neviditelné, vyvolává tušení, že i přesto, že
to, co je očím neviditelné, v té chvíli neexistující, přeci jen někde,
kdesi, dřímá i existuje. Zatím, v nejasné, neurčité, nahuštěné formě, relativně
statického stavu. Jakési subatomární částice se začínají o sebe, vzájemně těsném a neúnosném měřítku, opírat,
třít, vyvolávající tím odpor. Je to blízké vyprávění třetího druhu o ebonitové
tyči a liščím ohonu.

---

Slyším první, počáteční,
zvuky nábojů, vzájemně provázané akcemi prvních doteků s neznámem a jejími, téměř, okamžitými reakcemi spontánně
vyvolávajících odporů.
Viditelně první, dynamická hra existence vyvolaná první jiskrou vnitřní,
temné noci. S tím rozdílem, že i když rychlost vnitřního světla by měla
být rovna rychlosti světla, přesto je rychlejší a pohybuje se nad touto světelnou
rychlostí – nadsvětelnou rychlostí.

Zdá se,

že i představa zhuštěné hmoty, viditelně neviditelné, vyvolává tušení o horizontu všech
in-formací. Všech těch in-formací,  které doposavad dřímaly ve  " věčném, trpělivě obdivuhodném spánku“ , pečlivě v ní skryté, na svou prvotní příležitost, na svou první, prapůvodní
in-formaci, po které následovaly ty všechny ostatní.

Viditelně první, dynamická hra existence vyvolaná první jiskrou vnitřní, temné noci. 

---

Roztočila se a
roztáčí spirála všech všemožných událostí a in-formací, které do těchto chvil
skrývala i skrývá temná vnitřní hmota, pro její zachování. Zachování
budoucnosti.

----

Budoucnost

Na mřížce
krystalu
Sestrojím své město Vědomí
Obléknu svůj dům,
svůj holobyt
Do zdánlivě
bláznivých šatů
Usmívající se matérie